Jak se ženy líčili, česali a vyráželi do společnosti v 30. letech?

0
1873

Hvězdy této doby představovaly úplný protipól obyčejným ženám, jejichž životní standardy padli z vrchu až na dno.

Dnes jsme si pro vás v seriálu pod názvem Dekády připravili shrnutí vizáže a zábavy paradoxních třicátých let. Jak se změnil make-up ve srovnání s předchozí dekádou? A k jaké zábavě se utíkali chudí Američané?

Make-up hvězd

Třicátá léta se od dvacátých lišily asi v každém lze ohledu. Euforii a mládí vystřídala deprese a dospělácká elegance, sukně se prodloužily, ženská figura se navrátila a líčení zažil svůj velký boom.

Žena musela být opět štíhlá a elegantní: Móda 30. let vládne i dnes!
Podobně jako ve dvacátých letech, i třicátým rokem vládli herečky. Stali se módní i mejkapovou inspirací v období ekonomického krachu i depresivních letech, které následovaly. A přestože se obyčejné ženy v každodenním životě výrazně nemaľovali – neměli na to čas, peníze ani postavení – přece jen byla hvězdná inspirace více než patrná.

K nejvýznamnějším hvězdám stříbrného plátna patřily ikony jako Jean Harlow, Bette Davis, Marlene Dietrich, Joan Crawford a Greta Garbo.

Make-up třicátých let se od dvacátých podstatně lišil, ačkoli některé prvky zůstaly podobné. Ideálem krásy zůstávala i nadále bledá, téměř až bílá pleť a úzké obočí – už však trochu “veselejšími” tvaru.

Očím dominovala výrazná mascara na horních řasách, která se používala na den i na večer. Rozdíl v slavnostním líčení a v líčení na každý den však hrály stíny.

Přes den se nenosili žádné, večer se však víčka pohádkově proměnili. Mezi nejoblíbenější barvy patřila zářivá zelená, modrá a fialová. V obou případech však dívky nosily hnědou linku zespodu i vrchu oka.

Změnu zaznamenalo i malování rtů. Na rozdíl od trendu úzkých, srdíčkovým úst předchozí dekády, měli být rty třicátých let plné a mírně našpulené. Filmové hvězdy často používali červené a narůžovělé rtěnky.

Objemové vlny

Nové trendy se týkaly i střihů a účesů. I nadále “letěl” krátký sestřih, vlasy se ale prodloužily po ramena. Účesy už nebyly tak hladké a zářivé a letěli Eugene waves. Podstatným rozdílem byl zejména objem.

Zábava během deprese? monopoly

Velká deprese třicátých let přinesla definitivní konec luxusní jazzové mládí těch dvacátých. Na třpytky, extravagantní šaty a přepychové oslavy už nebyly peníze, zábava se tedy musela stočit jiným směrem.

Do popředí se dostalo kino, filmy sloužily jako inspirace, vytržení z deprese a marasmu a dokonalá zábava na sobotní večer. V třicátých letech zažívali svůj boom i společenské hry. Hrané v bezpečí při rodinném krbu, daleko od chudoby a vlastně přímo v jejím centru – trávily rodiny své večery při kartách a hře Monopoly.

Swing

Bláznivá jazzová hudba 20. let po ekonomické krizi už nenechádzala u publika pochopení. Z tradičního jazzu se tedy vyvinul moderní, který známe pod názvem swing.

Nejoblíbenější jazzový tanec poválečné mládeže – charleston – se také přetransformoval do nové podoby. Swing byl plný optimismu a veselosti, chyběla v něm však nevázanost a luxus třpytivého charlestonu. Doba swingu znamenala i dobu velkých orchestrů, které ho doprovázely. Na pódiu docházelo k prvním střetům černošských a bělošských muzikantů.